úterý 25. října 2016

Xanthan gum

Drazí čtenáři,
nikdy bych neřekla, že budu na svém přírodním blogu vychvalovat něco jako xanthan, něco, co má ve svém názvu guma a nikdo vlastně neví, co to je. Ale po pár experimentech a googlení (jak jinak) se s vámi o tento zázrak musím podělit.

Proces získávání 

1. Glukóza, sacharóza nebo laktóza je fermentována bakterií Xanthomonas campestris (bakterie, která způsobuje spoustu nemocí u rostlin- tmavé plochy na listech/černé tečky na zelenině).

2. Dále se fermentovaná látka pomocí alkoholu převede do pevného stavu.

3. Po usušení se výsledný produkt rozemele na jemný prášek - ten, který můžeme běžně sehnat v obchodech a který se používá v potravinářství.



Použití

Všeobecně má xanthanová guma široké využití v potravinářském průmyslu. Díky svému gelovitému charakteru je výborným zahušťovadlem. Tuto vlastnost můžeme využít jenom k zahušťování omáček, polévek a jiných tekutin, ale také k imitaci lepku v bezlepkové kuchyni (přidáním malého množství do bezlepkové mouky apod.).

A funguje také jako stabilizátor a zabraňuje rozdělování různých látek (např. pesto zůstane pestem v ledničce, polévka zůstane polévkou, aniž by se separovaly jednotlivé složky).

Kromě zahušťování umí xanthan také vytvářet pěnu - vynikající pro přípravu vegan kávy/ cappuccina:

I. Uvařte si hrnek černé kávy (rozpustná, přetlačovaná - záleží na vašich preferencích)
II. Kávu přelejte do mixéru (tipuju, že i tyčový mixér to zvládne) a rozmixujte se špetkou!!! xanthanu. Stačí 15sec.
III. Hotovo. Přelejte zpět do hrnku. Pokud chcete, přidejte nějaké sladidlo.

Nejenom, že bude vaše kafe chutnat a vypadat jako cappuccino (bez přidání jakéhokoliv mléka), ale také bude lehce krémové (bez smetánky). Moje současná závislost!!! <3


Xanthan je vynikající pomocník v kuchyni, pokud se snažíte zbavit pšeničné mouky a přejít na bezlepkové; jednoduše zahušťuje a dodává krémovitost polévkám a omáčkám (pidi množství xanthanu je rozhodně ekonomičtější a jednodušší pro začátečníky v kuchyni než vytvářet jíšku/kupovat smetanu.. nemluvě o kalorické hodnotě). A kdo máte doma mixér rozhodně vyzkoušejte domácí kávu - vegan style. :)

pondělí 10. října 2016

Je pečivo návykové?

Drazí čtenáři,

pečivo je snad ta nejlepší dobrota na světě. Pro vitariána nebo vegana bych ho označila za super "cheat meal," pro ostatní za zcela běžnou potravinu našeho dennodenního jídelníčku. Co tak magického obsahuje, že jsme na něm závislí a vzdát se ho bývá jeden z nejčastějších problémů přechodu na raw stravu?


To mi dlouho vrtalo v hlavě, a tak jsem se rozhodla udělat menší průzkum.

1- Nejprve jsem si vyhledala složení pečiva. Všeobecně je složeno z pšeničné mouky, droždí, soli a cukru, zlepšujícího přípravku (to bývá obvykle modifikovaný škrob, uhličitan vápenatý, kyselina citrónová,..) a oleje/vepřového sádla.
Celozrnné pečivo je navíc obohaceno o např. pšeničnou mouku celozrnnou, žitnou; dále o slunečnicová, dýňová, lněná nebo sezamová semínka a všeobecně známý ztmavovací přípravek.

Hmmm.. složení samo o sobě moc návykově nezní. Taková běžná směska.
Problém bude v pšenici, napadlo mě, a dala jsem se do googlení.

2- Pšenice je nemírně odolná plodina. Pochází z Blízkého východu, ale díky své adaptabilitě na životní prostředí se dnes pěstuje všude po světě.

Zcela prvním druhem pšenice byla tzv. jednozrnka. Vzpomínám si, že ji před pár lety někdo hrozně vychvaloval v raw skupině na facebooku (s tím, že neobsahuje lepek) a všichni jsme zkoušeli jejich recept na placky z jednozrnky. No, jenže ona i ta pradávná jednozrnka lepek obsahuje.
Poté se pár tisíc let pěstovala a šířila světem další pšeničná odrůda - dvouzrnka.
Současná pšenice je výsledkem uměle nakřížených odrůd, vytvořených pro lepší odolnost, rychlejší růst, jednodušší sklizeň apod. vše za účelem vydělat co nejvíc peněz za co nejmenší náklady.

Stručně řečeno - to, co považujeme dnes za pšenici je pouhý výsledek šlechtění prapůvodních rostlin. Navíc je pšenice mleta na co nejjemnější mouku, je zbavována obalu a klíčků, postrádá vlákninu i minerály.

3- A co takhle glykemický index?
Jak určitě víte, GI udává rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny/rychlost vstřebání cukrů do krve. Čím rychleji, tím je glykemický index vyšší. A navíc čím vyšší GI (maximální hodnota je 100), tím rychleji po jídle dostáváme opět hlad.
GI pšenice je 90, pšeničné mouky 85.

4. Je pšenice návyková?
Pšeničné lektiny = hormony, které odpovídají za zánětlivé reakce našeho těla
"mohou prostupovat do mozku a pozměňovat buněčnou strukturu, funkci a komunikaci, předpokládá se, že pšeničné lektiny stojí za depresí, nervozitou, poruchami soustředění či schizofrenií. Lektiny se mohou nalepit i na myelinovou vrstvu neuronů a zabraňovat uvolňování faktoru pro růst nervů." (zdroj)


Exorfiny - vznikají jako produkty trávení různých bílkovin. Když se bílkoviny poté rozštěpí, uvolní se látky podobné opiátům. A zrovna pšenice obsahuje bílkovinu gliadin (velmi bohatá na opiáty).



A také "mezi účinky pšenice na lidský organismus patří stimulace chuti k jídlu, vliv exorfinů,..., nárůst hladiny krevního cukru, proces glykace, který urychluje stárnutí a nemoci, zánětlivé a pH měnící účinky, které oslabují šlachy a poškozují kosti, a aktivace nežádoucích imunitních reakcí." (citováno z knihy Život bez pšenice od Dr. W. Davise)


Sečteno podtrženo.
Pečivo je nic, potravina nijakého složení a zcela bez minerálů, vitamínů, téměř bez vlákniny, v podstatě jenom mouka a pár přidaných látek (o jejichž prospěšnosti bychom také mohli diskutovat). 

Pšenice (jedna z hlavních složek pečiva) je sice tisíce let stará rostlina, ale prošla dlouhým vývojem a procesem genetických úprav. 

Pšenice patří mezi potravinu s vysokým glykemickým indexem. Čímž se stává zcela nevhodnou pro diabetiky a osoby, které chtějí zhubnout.

Obsahuje lepek - nevhodná pro celiaky,

Pšenice/pečivo je návykové a zdraví zrovna dvakrát neprospívá.


Samozřejmě každou informaci, kterou si přečteme na internetu, musíme brát s rezervou. Řídit se taky někdy tím naším selským rozumem a příliš všechno neřešit. Ovšem z vlastní zkušenosti vím, co se mnou pečivo dělá a že vyřadit ho z jídelníčku úplně je to nejlepší řešení. A co ostatní pšeničné potraviny a produkty? O tom zase někdy příště.

úterý 26. ledna 2016

Problematika fosfátů a recenze čistících prostředků Ecover

Drazí čtenáři,
tento článek měl být původně jenom stručná recenze čistících prostředků značky Ecover. Jenže napsat jednoduše důvody, proč bychom měli volit produkty šetrné k životnímu prostředí a bez fosfátů, není jen tak. Ať už jsme vitariáni nebo masožravci, ekologové nebo ignoranti (bez urážky), měli bychom vědět, co se kolem nás děje a co naše volby způsobují. 

Lidstvo spotřebovává v současné době už asi třetinu celkové rostlinné produkce Země - tzn. ploch, na kterých pěstujeme potravu pro sebe a paradoxně také pro zvířata (dokonce ve větším množství, i přestože je krmíme jen proto. abychom je o několik měsíců později zabili a snědli). Protože počet obyvatel stoupá a stoupat bude, potřebovali bychom zvětšit plochu obdělávané půdy (jenže na určitých částech Země to jaksi nejde).. takže nám nezbývá nic jiného než víc a víc využívat půdu, kterou máme k dispozici. Jednoduše řečeno - hnojit.

Hnojíme fosforem a dusíkem

Fosfor je chemický prvek vyskytující se přirozeně v zemské kůře (v současnosti máme čtyři ložiska  - Čína, Jihoafrická republika, USA a Jordánsko, která se vyčerpají během cca 100 let; budoucnost představuje jedině Maroko, ale i tak ho nemáme nekonečno). Mimo jiné má fosfor také důležitou roli ve stavbě živých organismů - je součástí zubů a kostí (nejen u člověka. Také krávy, prasata, kuřata ho potřebují v závislosti na jejich velikosti. A protože průměrně velká kravička potřebuje celkem dost fosforu pro stavbu svých kostí, krmí se masokostní moučkou - namleté kosti mrtvých se podávají jako krmivo živým. Ať už vám to připadá nechutné nebo ne, recyklace je možná jedinou nadějí do budoucna. Bohužel se jedná o dost drahou alternativu.. nemluvě o tom, že se lidé bouří proti masokostní moučce ze zdechlin).

Dusík je plyn, který se nachází v zemské atmosféře. Rostliny ho umějí získat, stejně jako my (s využitím velké množství energie) a jeho vyčerpání nehrozí. Spíše naopak, máme ho nyní v biosféře dokonce nejvíc za celou historii Země, což můžeme pozorovat všude. Z přírody se vytrácejí rostliny (např. brusinka), jiné (např. kopřivy) naopak prospívají dvakrát tolik; mění se lesy, mění se rybníky,..

Díky hnojení nám rostou rostliny a vyrábíme potraviny, které potom dále a dále upravujeme. A aby déle vydržely, aby lépe chutnaly a aby byly pěkně nakypřené, používáme fosfáty

Fosfát (neboli fosforečnan) je jeden z řady solí, které tvoří kyselinu fosforečnou (= sloučeninu fosforu).

Fosfáty se využívají v potravinářském průmyslu jako aditiva (tzn. ovlivňují kvalitu potravin). Používají se při výrobě sýru, v masném průmyslu, přidávají se do sušených potravin, pečiva atd. 
Pod označením E (E 338, E339-343, E 450-452)
Údajně se vždy jedná o množství, které nemá negativní vliv na lidský organismus.

Fosfáty se dále přidávají do pracích prostředků a jiných čistících prostředků (protože změkčují vodu a praní je tak účinnější). Jenže s tím souvisí další problém - eutrofizace vod (proces, který obohacuje vody o dusík a fosfor a tím způsobuje přemnožení planktonu a sinic. Tyto organismy v takovém množství ve vodách způsobují nedostatek kyslíku a světla, vymírání ryb a celkově vodního života. Nemluvě o komplikaci výroby pitné vody).

Fosfáty byly ze všech těchto důvodů v současné době v pracích prostředcích nahrazeny zeolity a jinými látkami, které nepřináší řešení, protože zatěžují životní prostředí zase jinak. 

A teď se konečně dostáváme k prostředkům značky Ecover. (Hurá!) 

Ecover je belgická firma, která byla založena r. 1980 a jejím hlavním cílem bylo vytvořit čistící prostředky bez fosfátů, které budou zároveň šetrnější k životnímu prostředí

Další pozitiva:
 -jsou vyrobené na rostlinné a minerální bázi
- neobsahují složky pocházející z ropy
- mají minimální vliv na vodní život
- jsou rychle a úplně biologicky rozložitelné
- jsou vhodné pro citlivou pokožku
- nejsou testované na zvířatech
- láhve, uzávěry a etikety jsou 100% recyklovatelné

Já osobně používám od této firmy Univerzální čistící prostředek, Prostředek na mytí nádobí a WC čistič. Fungují stejně dobře jako konvenční, příjemně voní (navíc jsou k dostání ve více vůních) a nevysušují ruce.

V Čechách se bohužel ještě nedostal Ecover do běžných supermarketů, ale můžete si všechny prostředky objednat na internetu (zde) nebo se poptat ve zdravých výživách. Např. v Hradci Králové v Bazalce jich vždy měli plno. Tady v Anglii stačí zajít do Tesca a cenově si nepřiplatíte ani libru. Ovšem změna se blíží a třeba dojde brzy i do Čech.


Vím, že si hodně z nás někdy říká, že chránit životní prostředí nemá cenu, protože za 100 let už tady nebudeme nebo protože to stejně nikdo jiný nedělá. Nebylo by ale krásné se nad všechny tyto názory povznést a prostě žít v co největší harmonii s přírodou? Není třeba živořit kdesi v lesích, v chatrči a nosit kapradí místo oblečení. Je to jednoduší - stačí přemýšlet a vždy volit to menší zlo.
 Protože my máme štěstí, vždycky máme na výběr. 

pátek 15. ledna 2016

Raw Brownies

Drazí čtenáři,
dnes mám pro vás jednoduchý recept na výborné brownies. Opět budete potřebovat jen pár ingrediencí a mixér. Pozor! Způsobují okamžitou závislost!



Připravte si:

150-200g vlašských ořechů (přes noc namočených a propláchnutých)
100-150g datlí (medjool nebo obyč přes noc namočené)
30-50g raw kakaa
špetku vanilky/vanilkové esence (nemusí být)

raw kakaové boby
sušené ovoce dle chuti (rozinky, sušené třešně, brusinky,..)

moje vlašské oříšky jsou přímo z Čech, poslala mi je maminka. A kakové boby zase tetička <3
 Postup:

1. Vlašské ořechy, datle a kakao rozmixujte v mixéru. Přidejte vanilku.

2. Celou směs promíchejte s nadrobno nakrájeným sušeným ovocem dle chuti a kakaovými boby. Množství záleží na vás - já přidávám asi 1 lžíci od každého.


3. Vše dejte do formy (já používám plastovou krabičku + pečící papír) a uložte do lednice cca na 1hod (ovšem klidně můžete servírovat okamžitě).

4. Dobrou chuť!


pondělí 16. listopadu 2015

801010 moje zkušenosti + konec blogu?!

Drazí čtenáři,
věřte, nebo ne, za poslední měsíc jsem se několikrát pokoušela sesmolit článek o svém high carb experimentu a několikrát jsem usedla před kameru, abych vám pověděla své dojmy. Bohužel jsem ani jednou nevěděla, o čem vlastně chci mluvit a jaké poselství vám předat. 

Cca 2 měsíce jsem si hlídala obsah svých mističek, zapisovala si každé sousto do aplikace, sportovala a snažila se všechno vidět co nejpozitivněji to jen šlo.
Bohužel musím přiznat, že mě celá tématika jídla už nekonečně unavuje (ano, to není zpráva vhodná pro blog o jídle).
Ale nechápejte mě špatně, stále:

Věřím v RAW VEGANSTVÍ na 100%.
Jsem naprosto přesvědčená o tom, že čim méně tuků budeme přijímat, tím lépe nám bude.

Protože díky 80/10/10 jsem:
- opravdu neměla žádné problémy s trávením
- dobře se mi spalo
- nebyla jsem tak unavená po jídle nebo kdykoliv během dne
- lépe se mi dýchalo než po oříškových orgiích
- moje pleť se vyčistila

Ale.. nevím, kam se budu dál ubírat, jak budu jíst a jestli budu sportovat. Asi se nacházím v životním stádiu, kdy mi došla jakákoliv motivace a hnací motor. Nemůže za to vitariánství!! (prosím, nevytrhněte celý tento odstavec z kontextu) - může za to myšlení a to, co se mi teď odehrává v hlavě.

Protože poslední dva roky mi bylo vše jasné:
Chtěla jsem inspirovat lidi a šířit informace, které jsem se díky živé stravě naučila. 
(Ipřesto, že můj blog čtou tak tři ks)
Chtěla jsem se cítit dobře, vypadat dobře, mít jasnou mysl, energii, být propojená s přírodou a se svým vnitřním já.
Chtěla jsem žít naplno a věřila jsem, že můžu dokázat cokoliv, pro co se rozhodnu.

Poslední rok jsem ale musela přeskakovat tolik překážek, že už opravdu běžím (no spíš se plazím) z posledních sil. Nemám motivaci jíst vitariánsky, nemám motivaci věřit vesmíru a sobě, nemám motivaci jít běhat nebo meditovat. Ikdyž si denně připomínám to, jak mě raw food vyléčilo z nemocí, které jsem měla, a jak je nechci mít zase, tak stejně končím večer tak, že ulehám do postele s pocitem "k čemu to celé je a proč se vůbec snažit."

Markus nedávno nahrál video (zde) o tom, že jsme pohodlní a neradi se vrháme do nějakých činů. Je nám příjemné nechat se unášet proudem, o ničem nerozhodovat, nedělat změny, neutvářet si vlastní názory a nepřemýšlet. "Co jsme, je přesný výsledek toho, čím jsem si sami dovolili se stát." Ano, to jsem já v roce 2015. 

Tak to celé je a nemůžu vám slíbit, že budu zase pravidelně přispívat a šířit své zkušenosti, recepty, nápady a pozitivní energii. A protože nechci kázat vodu a pít víno (haha, možná i doslova), na nějaký čas se odmlčím a budu hledat motivaci a všechno, co jsem měla a ztratila.

Brzy na shledanou

sobota 17. října 2015

Jak se stát Au pair - první kroky

Drazí čtenáři,
dnešní článek je trošku z jiného soudku a pravděpodobně pro jiné publikum. Ale protože už čtvrtý měsíc "pracuju" jako au pair, ráda se s vámi o své zkušenosti podělím.

Pokud se "chcete zlepšit v cizím jazyce, zažít život v jiné zemi a poznat nové lidi," určitě do toho jděte. Já měla bohužel jiná očekávání než jaká je realita, ale to je zas na další článek. 

Tak tedy, jak na to?

Krok č. 1 - Je pro vás tato práce vhodná?

Tuto otázku si ani pokládat nemusíte. Ano.
Být au pair může být kdokoliv, komu je 18-30let, kdo nebyl v base, je aspoň trošku gramotný a umí říct pár základních frází v angličtině (popř. jiném jazyce, chcete-li vyjet jinam než do anglicky mluvící země). Ideálně se hodí ještě tyto vlastnosti - trpělivost, sebeovládání, flexibilita, přetvařování se a záliba v uklízení.  

Krok č. 2 - Jak a kde sehnat svou budoucí "host family"?

Doporučuju zajít do Student Agency a celý proces svěřit do jejich rukou. Samozřejmě, že můžete hledat na vlastní pěst, číst inzeráty na internetu nebo poslat svoji fotku s životopisem do nějaké au pair skupiny na facebooku. Sice ušetříte, ale bohužel vám nikdo nezaručí, že s vámi bude rodina zacházet jak se sluší a patří, že nebudete muset odjet domu nebo šlapat chodník, když si vaše host maminka uvědomí, že vás vlastně nepotřebuje nebo že nebudete muset spát s host tatínkem v posteli (ano, i takové věci se dějí).

V agentuře je potom už postup velmi jednoduchý:
I. vyplníte jednoduchou přihlášku (zákl. info - v angličtině. Nenechte se překecat a pokud nechcete řídit nebo nechcete žehlit, stůjte si za svým!)
II. necháte si od někoho napsat charakterové a pracovní doporučení (které nedoporučuju zfalšovat, a když jo, tak jen spolehlivými osobami, protože agentura jim potom opravdu telefonuje)
III. vytvoříte koláž fotek s dětmi (pokud žádné fotky nemáte, v nestřežený okamžik udělejte pár selfíček s random dětmi na dětském hřišti. Nezapomeňte na úsměv!)
IV. napíšete dopis "Dear Family" (v angličtině, ve kterém se představíte a vychválíte do nebes. Zdůrazněte, že jste z východní Evropy, to zapůsobí nejvíc)
V. zaplatíte poplatek uměrný délce vašeho pobytu (cca 2000Kč)
VI.  projdete primitivním pohovorem, kde se ověří vaše znalost cizího jazyka (nebojte, jedná se jen o formalitu - základní info o vás, vašich zkušenostech s dětmi a jak si svůj pobyt v cizině představujete)

Student Agency potom pošle vaši přihlášku do přidružených agentur po Anglii (či jinde).

Krok č. 3 - Kterou rodinu zvolit?

Student Agency vás co nevidět - cca 1 týden (pokud na vás nezapomenou jako na mě a nebudete čekat cca 2 měsíce) kontaktuje a bude vám zasílat jednu nabídku za druhou. Samozřejmě na vás budou naléhat a doporučovat, abyste si vybrali hned tu první (protože od rychlosti jsou asi placeni nebo co), ale určitě si dejte na čas a opravdu počkejte na někoho, kdo se vám bude líbit se vším všudy. Neslevujte ze svých představ a požadavků!!!!
A určitě dejte přednost rodině, která už měla au pair před vámi (nerovná se uklízečku nebo chůvu!).

Krok č. 4 - Skype telefonát

Pokud si nějakou rodinu (nebo rodiny) vyberete, bude následovat setkání přes skype. Nebojte se ničeho, maximálně si připravte pár vět o sobě, jaké jste měli např. v dopise. Hezky se oblékněte, natrénujete oslnivý úsměv před zrcadlem a zasedněte k počítači. Chtějte se setkat s celou rodinou (s dětmi a ideálně i panem otcem).

Pokud vám maminka bude vyprávět o své super rodince a báječných dětech (pokud je charakterizuje jako "busy individuals" na 99% budou mít ADHD) a nic extra nebude chtít vědět o vás - pozor! Pravděpodobně hledá někoho, kdo jim bude doma uklízet a občas dá pozor, aby se děti navzájem nezabily, protože ona je plně zaměstnaná vysedáváním s kamarádkami po kavárnách. Je dost na místě, aby se rodina snažila o vás zjistit co nejvíce - vaše zájmy, rodinné zázemí, studium, zkušenosti, vztah k dětem, zkrátka cokoliv, co se vaší maličkosti týká (ikdyby to mělo být na 10 skype hovorů). Vždyť si do domu nastěhují cizího člověka. Vyptávejte se i vy, doporučuju položit tyto otázky:

1- Jak probíhá váš školní den? 
2- Jak probíhají vaše víkendy?
3- Jaké budou moje povinnosti kromě hlídání dětí?
4- Jsou děti zvyklé na to, že je hlídá cizí osoba?
5- Mají děti nějaké alergie? (z 90% počítejte s alergií na lepek)
6- Budu muset děti vozit do školy a ze školy?
7- Budu moct navštěvovat nějaké jazykové kurzy? Budete se podílet na jejich financování?
8- Kolik bude činit moje týdenní kapesné? (ne, není to neslušné)
9- Kolik hodin denně budu pracovat?
10- Jsou ve vašem městě nějaké další au pairky?
11- Můžete mi dát kontakt na vaši předchozí au pair?

Odpovědi budou pravdivé tak na 50% (aneb dozvíte se prostě jen to, jak by to vypadalo v ideálním světě).

Krok č. 5 - Oboustranný souhlas a odjezd 


Pokud se vám rodinka zalíbí a vy jí, následuje dohodnutí termínu příjezdu. Trvejte na tom, aby vás vyzvedli na letišti nebo autobusové zastávce (v žádném případě nepřistupte na to, že k nim domů po přistání pojedete vlakem s několika přestupy a následně vám cestu ani neproplatí). 


Nezapomeňte na drobné dárečky. Pro děti postačí cokoliv s tématikou krtečka - DVD, omalovánky, pastelky, přívěsek na klíče (sladkůstkám se raději vyhněte, stejně na ně budou alergičtí), pro rodiče vezměte flašku becherovky, nějaký český čaj nebo třeba studentskou pečeť a zabalte do balíčku. 

Před odjezdem ještě udělejte toto:
1- Zařiďte si cestovní pojištění podle délky pobytu (pojištění na rok se pohybuje kolem 4500Kč)
2- Odhlašte se z pojišťovny (pokud jedete na rok) nebo se připravte, že si budete muset zdravotní pojištění v ČR nadále platit, pokud nejedete jen na dva měsíce a stále nemáte status studenta (kolem 1200Kč měsíčně)
3- Rozhodněte se, co s vaším mobilním tarifem, protože v cizině se vám rozhodně víc vyplatí pořídit si tamějšího operátora.

To je vše. Nejdůležitejší kroky, které je potřeba podniknout. 
Znovu zdůrazňuju - nenechte se od paní/slečny v agentuře natlačit do něčeho, co vám není a nebude příjemné a rodinu pečlivě vybírejte. Možná že se dovedete pár týdnů přetvařovat, ale dříve či později vám stejně rupnou nervy, budete denně brečet rodičům na skypu a budete si vyčítat, že jste si radši nevybrali ty tiňťongy z Londýna..

středa 16. září 2015

801010 experiment + YouTube kanál

Drazí čtenáři,
jak jste asi pochopili z minulého příspěvku (klik), moje dennodenní konzumace "zdravých" tuků se teď značně omezila a snažím se držet zásad 80/10/10. K této příležitosti jsem se rozhodla založit český youtube kanál, kde budu svou cestu dokumentovat (to zní ale honosně!). K odběru se můžete přihlásit zde.

Co 80/10/10 znamená?

Jedná se o makronutrienty, neboli makra, neboli množství sacharidů, tuků a bílkovin, které bychom měli za jeden den přijmout. Nejsou stanovené kalorie ani přesný jídelníček, který by vymezoval kdy a co můžeme jíst.

80 udává množství sacharidů, které přijímáme v živé formě. Já osobně doporučuju nevykládat si to jako vařené sacharidy (typu těstoviny, rýže a brambory), ale jenom jako konzumaci ovoce rozmanitých druhů a tvarů.

10 udává množsví tuků, opět v raw formě. Doporučuju avokádo, kokos a raw nepražené kakao, jako skvělý zdroj "zdravých" tuků.

10 jsou bílkoviny - zelené listy všeho druhu. Nejvíce jich je v -brokolici, chřestu a chlorelle.

Kolik kalorií?

Kalorie neřešte. Pokud se cítíte dobře, sytě a nehladovíte, je vše v pořádku. Já sama ale kalorie v současnosti trochu omezuju (cca 1700kcal denně), protože bych ráda těch 5kg z ořechových prázdnin zhubla :D 

Jak tyto hodnoty zjistit?

Já beru celou záležitost velmi vážně (haha), a proto si vše zapisuju do super aplikace MyFitnessPal. Nejenom, že vám řekne kolik kalorií, ale zjistíte i makra a jiné nutrienty (jako sodík, vitamíny, minerály apod.) + dost často (pokud zrovna nejíte jablko ze stromu) stačí jen naskenovat čárový kód a potravina se vám sama načte se vším všudy.

Jak dlouho?

Nooo, to je otázka. Samozřejmě, abychom mohli dělat závěry, je třeba se něčemu věnovat delší dobu. Proto nikdy nepíšu celkové zhodnocení a svoje zkušenosti po týdnu, ale snažím se o alespoň 3 měsíční experiment. 

Jak se zmiňuju ve videu, letošní rok jsem hodně experimentovala (Raw Till 4 (hmmm, hodnocení, za 3-), Šťávový půst (1*), "Zdravé tuky" (4-)) a naučilo mě to spoustu věcí. Někdy je prostě třeba sebrat všechnu odvahu, kterou máte, a vrhnout se do něčeho po hlavě. Ikdyž se vám nechce a je těžké představit si život bez šunky, sýru, čokolády nebo knedlíků, věřte mi, že to bude ten nejlepší krok, který pro sebe v životě uděláte. To, co jíme, ovlivňuje absolutně všechno v našem životě. Díky všem experimentům a období, kdy jsem se vrátila na čas ke starým zvyklostem, vám to zaručuju na 100%.